Žádný úspěch nepadá z nebe, ale je vždy postupným skládáním střípků do konečné mozaiky. Ani současný bohatý společenský a kulturní život v Prysku není jen záležitostí poslední doby, ale navazuje na desítky let trvající sled událostí. Od devatenáctého století až do období mezi dvěma světovými válkami bylo v Prysku tolik spolků, že bychom v soutěži Vesnice roku museli zvítězit i v meziplanetárním kole. V Prysku totiž tehdy měli svoje kluby dýmkaři, šachisté, kuželkáři, divadelní ochotnické společnosti, Mužský pěvecký spolek, Spolek veteránů, Tělocvičný spolek, Ženský pohřební spolek, Svaz sklářských dělníků, Spolek pro zachování církevních památek v severních Čechách, Horský spolek, Včelařský spolek, Hudební spolek, Pěvecký spolek Radost a kromě dalších a dalších uskupení i třeba Zemědělské kasino a Pobočka nemocenské pokladny v Liberci.

Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a přílivu převážně nových obyvatel, čímž se zásadně změnil i život v Prysku. Tajemnice MNV paní Růžena Jáchymová v kronice obce píše, že do obce přišlo „mnoho zdravých, mladých, nezištných, obětavých, poctivých, pracovitých a přičinlivých rodin, které přišly pracovat, poctivě dřít a hledat nový domov.“ Na společenském životě to bylo znát.

Po roce 1948 byla založena tělovýchovná jednota Sokol Prysk. Jejími zakladateli byli J. Sotona, K. Lauda, J. Houf a J. Kaiser. Zpočátku byl založen pouze oddíl kopané, v němž hráli především obyvatelé Dolního Prysku. Ačkoli podmínky byly nepříznivé, tak si její členové vždy nějak pomohli. Každoročně se pořádala různá vystoupení, lyžařské závody, tzv. „Sokolský závod branné zdatnosti“, hrály se divadelní hry, pořádaly se estrády, besedy a jiné kulturní akce. Ze Sokola se tak pomalu stával pilíř kulturního vyžití v obci. Konaly se i taneční zábavy, například tzv. Babský bál, jehož výtěžek byl věnován místní škole na zakoupení promítačky. Po jejím zakoupení byl každý týden v budově školy promítán film, pohádky pro děti a vzdělávací filmy za hojné účasti obyvatel.
V Horním Prysku byla založena organizace Svazu mládeže. „Organizace měla 15 – 20 členů a její činnost byla zaměřena na spolupráci se školou a pracovní výpomoc v obci“.

V roce 1950 došlo k nepříliš šťastnému rozhodnutí připojit Dolní i Horní Prysk k České Kamenici. Nadále pracovala Tělovýchovná jednota i vesnická organizace ČSM s předsedou panem Kravcovem. Vesnická organizace pořádala dětské dny a soutěže pro děti. V obci fungoval i pěvecký kroužek, sklízející úspěchy v okresních soutěžích. V padesátých létech se společenský život v Prysku příliš nerozvíjel a k dovršení všeho bylo ještě třeba odvrátit snahy oddílu TJ Jiskra Česká Kamenice ke sloučení s naším oddílem TJ Tatran Prysk. Účelem tohoto spojení mělo být „přetažení“ našich nejlepších hráčů a posílení Kamenického oddílu. Občané Prysku tomuto i za cenu mnohých ústrků zabránili a podpořili tak rozvoj našeho fotbalového oddílu, který se zásadní měrou podílel na dění v Prysku.

V roce 1960 začíná Prysk opět žít samostatně jako jednotná sloučená obec. Obec dostala zpět do majetku kromě budov pouze psací stůl, několik židlí, kartotéku a pár potrhaných map. I přesto dění v obci neustalo a proběhly oslavy 1. Máje, byl zahájen nový školní rok a svou činnost naplno rozeběhla i Tělovýchovná jednota, nyní pod názvem Tatran Prysk.

V roce 1963 proběhly oslavy Mezinárodního dne žen s hudbou a tancem na sále budovy MNV. Kromě oslav MDŽ rozběhla v roce 1965 naplno svou činnost i TJ Tatran Prysk. Její členové se nově věnují i zimním sportům, a tak byl v Prysku vystavěn skokanský můstek a proběhl Sportovní den. V šedesátých letech prosvištěl obcí poprvé peloton legendárního Závodu míru, ve Vesničce ze zchátralé hospody vznikla tělocvična, „prudce a intenzivně“ se vyvíjejí politické události, společnost se intenzivně „očišťovala“ od pravicových názorů a na koupališti vzniklo dětské brouzdaliště. V sedmdesátých letech hořel Střeďák, vystavěla se budova Jednoty, boural se statek na Ovčáku a ONV zakoupil „třepetalky“ na povzbuzování účastníků Závodu Míru. Společenský život se podle kroniky obce omezoval pouze na slavnostní schůze a organizování celokrajské směny, slavil se MDD a proběhla estráda s kulturním programem. T. J. Tatran se skvěle činil a oddíl působil v I.A třídě. Žáci hráli okresní přebor a ZTV cvičil velmi nepravidelně a za nevyhovujících podmínek. Z dalších pořádaných akcí stojí jistě za zmínku přednáška na téma Psychologie mládeže, závod na koloběžkách, či Slavnostní zasedání MNV s přednáškou o významu osvobození ČSSR Sovětskou armádou. V Prysku naděloval Mikuláš, jelo se na výlet do Safari a Dr. Eben přednášel na téma „Jak užívat léta“.

V roce 1974 bylo s náklady 44.000,- Kč a díky odpracování 320 brigádnických hodin vybudováno nové centrum společenského dění v obci, kiosek u požární nádrže. O jeho výstavbu se nejvíce zasloužil pan Jiří Šlajs a pan Václav Major, ale na stavbě se podíleli další místní, např. Mirek Timoftej, Radek Fejfar, pan Kozlík a další. Až při stavbě této pro společenský život zcela stěžejní stavby se všichni domlouvali na detailech stavby a stavební dohled zajišťoval p. Kozlík a Václav Rejtar.
V počátcích zajišťovali obsluhu Kotešovicovi a oficiální otevírací doba byla od 14h do 22h. Neoficiálně se často „pařilo“ až do rána. Jako občerstvení se podávaly buřty, utopenci, kyselé rybičky, preclíky a samozřejmě limo a pivo. Kromě místních se v kiosku občerstvoval i štáb filmu Jak se točí Rozmarýny, který se v Prysku natáčel. Fungování kiosku bylo nedílně spojeno s hudbou. Každý víkend se hrálo, kdo na něco uměl hrát, tak se přidal, automaticky si všichni do kiosku nosili nástroje, bez předešlé domluvy a pravidelně se každý víkend hrálo a zpívalo. Na kiosku hrál například Miloň Novotný (housle), Mirek Pavlík (harmonika), Olda Racocha (bubnování na sklenice se lžičkami), Přemek Holman kytara, Jarda Šmíd (kytara), pan Botte (housle) a mnozí další. V sezóně bylo stále úplně plno a piva si hosti mezi sebou posílali přímo od výčepu, protože se z výčepu nedalo občas ani vyjít ven.
V kiosku pravidelně o víkendech se scházeli místní a rekreanti. Soboty byly pravidelně srazy na kiosku po fotbale na hřišti v Horním Prysku. Hlavním iniciátorem utkání byl pan Miloň Novotný, jinak skvělý fotograf a fotbalový útočnik.
Úplně první zápas byl vyhlášen jako souboj ženského a mužského družstva. Pan Dlouhý při utkání dělal zdravotníka i s brašnou, červeným křížen a povozem s koněm jako sanitkou. Další utkání bylo Praha versus Prysk, kde musela být mužstva kvůli drtivé převaze Preškaváků promíchána a dále se hrálo svobodní proti ženatým. Kiosek sloužil i jako promítací sál a kromě porno filmů bylo možno shlédnout Disneyovky, které vozil Jindra Peterka a Danuše Peterková.

V Horním Prysku zhruba od roku 1975 pořádali chalupáři a místní vodní hrátky. Jednalo se o 3 soutěžní disciplíny ve vodě a ostatní na souši. Běžel se legendární Rumkros ve stráni v lese nad kurty, který mnozí odvážlivci málem nepřežili. Dále se soutěžilo v hodu válečkem na figurínu manželky, řezání klády na čas, pití piva a bavoráka na čas, běhalo se, skákalo se v pytlích, střílelo ze vzduchovky. Dva týmy na vodě a v kostýmech jezdily na vodě na polystyrenových lyžích. Plavalo se na kládě, vozily se osoby v kolečku na lávce se zavázanýma očima, nad vodou. Mezi účastníky patřili například p. Hacker, Timoftej, Bendl, K. Kotešovic, Kaplický st., Šmíd a další. Soutěžili svobodní proti ženatým, Molekula Praha proti Atomu Prysk, ženy proti mužům.

V Prysku se slavilo MDŽ, přednášelo se o léčivých bylinách a konala se branná hra pro pionýry. Promítal se film o významu SNP a přednášelo se na téma VŘSR. Pionýři navázali družbu s mysliveckým sdružením Sluka a pravidelně sbírali žaludy a kaštany. Agilní místní SSM pořádalo hokejová utkání Kamenický Šenov versus Prysk, kde hrál každý, kdo chtěl a zároveň každý musel házet sníh. Konalo se disko na bruslích, Maškarní na bruslích a další akce. Tradiční byla i utkání v pozemním hokeji na otočce, kde svou ekvilibristiku předváděl pan Pečenka přezdívaný Mech, pan Novák, Kotešovic, Šlajsovi a další. Otočka autobusu v Horním Prysku byla i tenisovým kurtem s vesměs stejnými hráči. Místní s chalupáři se zúčastnili i velkého turnaje pořádaného panem Tichým.

V roce 1977 se Místní lidová knihovna přemístila, byla vybavena novými regály a následujícího roku se uspořádal velký karneval za účasti 50 dětí. TJ Tatran uspořádal brannou hru, sbor pro občanské záležitosti hovořil s mládeží a manželé Bendlovi a Musílkovi absolvovali Zlatou svatbu.

V roce 1979 se vesele tančilo na zábavách, vítali se občánci, slavnostně se předávali zbrusu nové občanské průkazy a MDŽ se zúčastnilo 66 žen.

V roce 1980 se otevřel ve Vesničce Motorest Triana. Hospoda, kde se hrál kulečník, promítaly filmy, konaly se plesy a maškarní pro děti. V hospodě obsluhovala paní Formánková. Při návratech z Triany a nedaleké České Kamenice poskytovala azyl vyhřívaná autobusová zastávka u Preciosy, kde byla uzavřena řada přátelství.
Ve stejném roce se také ruší výkonná pravomoc MNV Prysk a přechází do střediskové obce Kamenický Šenov. Lidé doufají v lepší autobusové spoje a doba temna nebo minimálně pološera začíná. V osmdesátých letech vzniká tradice Chalupářské pouti. Tuto populární akci pro děti a dospělé pořádali například pan Jiří Seidl, pan Šafrata, pan Fejfar, Jarda Kuneš, pan Botte a další.

V roce 1991 se uskutečnil první z řady recesistických Prvomájových průvodů. Ten uspořádal za účasti alegorických vozů pan Husák se startem u vodárny.
Pálení čarodějnic má v Prysku také dlouholetou tradici a souběžně s touto akcí se před kostelem konaly hrátky, fotbaly a další. Na pořádání se podílely zaměstnankyně školy v přírodě a paní Peterková vyráběla nejen perníkové medaile, ale společně s Vendulou Timoftejovou tvořila i plakáty a diplomy na akce.
Pro Prysk typickou se stala oslava Velikonoc tradičně v neděli odpoledne ve 14 hodin. Toto opatření mělo umožnit chalupářům konzumaci alkoholu před odjezdem do míst trvalého bydliště.
U Majorů se bobovalo díky panu Majorovi, Hackerovi, Bendlovi a dalším se skákalo na lyžích i závodilo na kočičáku.
Paní Skálová pořádala pravidelné akce a věnovala se loutkoherectví. Svůj talent naplno rozvíjela kapela SSM ve složení Timoftej, Jelínek, Hacker, Kontakt Františka Švadlenky a občas k nám zavítaly i Kyselé hrozny. Za zmínku stojí i postava pana Přemka Holmana, hráče na kytaru, organizátora, trenéra volejbalu, komentátora a chalupáře z Teplic. Pravidelné a velmi oblíbené nohejbalové turnaje organizoval Václav Rejtar, pan Trejtnar a další. Preškavské závodní nohejbalové družstvo tvořili pan Rejtar, K.Kotešovic, Václav Major st. a další sportovci.

V Prysku hudební život opravdu neskomíral a v hospodě Berča pana Kellnera hráli Fešáci, Cadillac a společnost bavil pan Náhlovský.
Sál v budově OÚ nesloužil jen pro zábavu, ale využíval ho dlouhá léta i oddíl stolního tenisu se členy především z Kamenického Šenova.
V obci se běhal orienťák, jezdila se automobilová Rallye Klíč. Pan Oldřich Renč vodil po obci i na kiosek prase na vodítku a Pepa, Čuk i Gek budili velkou pozornost místních i přespolních. Pestrý život podtrhl pan Josef Šnyclbaum, který pomaloval obrázky svůj obytný dům a dlouho držel rekord 40 vypitých piv.

O společenský život se starala i paní Andula Pečenková – vedoucí prodejny v Horním Prysku a neméně i paní Červeňáková, která dlouhá léta odháněla mouchy ze zboží v krámku naproti kravínu. Do Prysku zajížděla vždy ve čtvrtek pojízdná prodejna masa s panem Hlínou a Prysk naopak vyjížděl s Jardou Kunešem na zájezdy do Prahy.

Zpestřením společenského života byly i známé osobnosti, které zde buď přímo měly chalupu, a nebo se jednalo o sporadické návštěvy. Jednalo se především o paní Vlastu Chramostovou, pana Milotu, Kachyňu, Novotného, Špinara, Hanuše, Fendrycha, Ivo Nováka, Mikiho Volka, Petra Štěpánka, Romana Skamene, pana Rambu, scénáristu Procházku, pana Brzobohatého, Valeše a mnohé další.

Až do počátku nového milénia se podařilo zachovat tradiční akce jako je Dětský den, Pálení čarodějnic, hudební zábavy, Chalupářská pouť a další. Hrál se fotbal v nejnižších soutěžích i stolní tenis, fungovala knihovna, u kiosku se bruslilo a hrál hokej. Pomalu se začalo hýbat dění okolo záchrany Kostela sv. Petra a Pavla. V devadesátých letech opět začala fungovat naše škola a ta na sebe vázala další společenské a kulturní dění.
Život v Prysku se utěšeně rozvíjel a dával předpoklady k dalšímu rozvoji obce, jako centra dění